close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Cesta na vrchol

Cesta na vrchol- 2.kopitola

13. srpna 2013 v 11:49 | Grace

Ani jsem se nezeptala,proč pláče.Chápala jsem to moc dobře.Neřekla jsem nic,jen ji objala a dívala jsem se na slunce.Pomalu mizelo za obzorem a s ním i mámin smutek.Sice již nebrečela,ale ani se neusmívala.Najednou promluvila.Její hlas zněl vyrovnaně a smířlivě,ale přesto v něm byl cítit smutek a chlad."Pojď domů!".Nebyla jsem proti,jen se naposledy ohlédla do stáje,kde Ginger uvolněně chroupala seno.Opřela se do vozíčku a odvezla mámu domů.Mlčky jsem se navečeřela a brzy jsem odešla do postele.Byla teplá noc a vzduch byl těžký,jako před bouřkou.Hlavou se mi honily různé myšlenky a trvalo dlouho,než jsem usnula.Měla jsem bezesnou a klidnou noc.

Probudila jsem se do vlhkého,ale slunečného rána.V noci zřejmě pršelo,pomyslela jsem si.Unaveně jsem vstala a zívla.Nejprve jsem se podívala z okna.Měla jsem pravdu.Na nebi byly roztrhané obláčky-poslední památka na noční déšť.Mám hlad jako vlk! .Došla jsem do kuchyně a ucítila vůni smažené slaniny.Máma seděla u stolu a hleěila na mě.Řekla jsem jen "Ahoj" a přisedla si k ní.Bezmyšlenkovitě jsem se zakousla do slaniny.Máma mi řekla,abych se hodně najedla,když mám dnes ten "velký den".Nebyl to problém.Silně mi kručelo břicho.Zapnula jsem televizi a dívala se na zábavný pořad plný vtipů.Jedině ten mi navodil usměv.Moje nálada byla na bodu mrazu a já byla nervní z následujících závodů.Doslova se mi třásli ruce a v mé hlavě se promítali ty nejhorší myšlenky.
Brzy jsem přišla do stáje.Ginger mne okamžitě poznala a zařehtala na uvítanou.Vzala jsem ji za uzdečku a odvedla k uvazišti. Objala jsem ji kolem krku.Její kaštanová srst voněla senem a hřála.Ještě jsem ji pohladila po hřívě a do ouška ji zašeptala několik slov.Pak jsem jí začala zaplétat hřívu,kartáčovat ji a vyčesat ocas.Klisnička nyní byla vyčesaná a její srst se jen leskla.Závody byli ve stáji,kde byla Ginger ustájená a tak už ji stačilo jen nasedlat. Přepravníky s ostatními koňmi se už sjížděli a jízdárna se brzy začala zaplňovat.Ve stáji už bylo rušno.šude byl slyšet nadšený i nervózní hovor jezdců i řehtání naparáděných koní.Překážky již byly nachystané a kolem nich chodili jezdci,aby si je prohlédli.Já už je znala,ale přesto jsem si je ještě prošla.Stáli tam jako nastražená barevná hrozba,jako past pro koně,kteří jim zanedlouho zkříží cestu.Mezitím dorazila i máma.Zahlédla jsem ji na tribuně.Ona mne zřejmě také uviděla a zamávala mi.S úsměvem jsem jí gesto oplatila.I na její tváři konečně zřil úsměv a mně odpadl jeden "pomyslný" kámen ze srdce.Závod brzy začínal a tak jsem přišla k Ginger a vyhoupla se na ni.Snařila jsem se zahnat nervozitu.Já totiž nechtěla,aby můj uzkostlivý pocit přešel na Ginger.Mezitím závod začal a volali jména prvních jezdců. Já ještě stihla klisničku proklusat na rozehřátí.Gin poslušně reagovala na mé strnulé pobídky. Pk jsem uslyšela své jméno.Docválala jsem k bráně na jízdárnu.Pozdravila porotu a zahleděla jsem se to tribuny,kde na mne hleděla máma.Zazněl zvonek a já Ginger jemně pobídla.Gin se dala do cvalu.Oběhla jízdárnu a já ji pobídla na první překážku.Postavila jsem se v sedle a přitáhla Gin otěže,abych ji trochu zpomalila.Odlepili jsme se od země.Klisnička překážku skočila bez chyby.Sedlo trochu sklouzlo,ale já tomu nevěnovala pozornost.Následovala zeď.Této překážky jsem se nejvíc obávala.V rukou jsem pevně sevřela otěže a pobídla Ginger. Když skočila,ucítila jsem klouzavý pohyb.Ginger letěla dál,ale já i se sedlem padala dolů.Ucítila jsem ránu a pak jsem omdlela.


Cesta na vrchol-díl 01

29. května 2013 v 18:48 | Keník
Tento díl bude kratší,aby si ho aspoň někdo přečetl:)
**
Ginger ladně nacválala na překážku.Její nohy se nachvíli odlepily od země a já cítila vítr ve vlasech.Překážka byla vysoká,ale my ji s Ginger zvládli.Maminka seděla u plotu a hlasitě nás povzbuzovala: Dáte to "!Na zkouškách budete nejlepší!"
V to jsem velmi doufala,na školu v Livingtonu se totiž dostanou jenom t i"nejlepší z nejlepších".
Jemě jsem pobídla Ginger na další překážku.Vynesli jsme se do vzduchu a opět měkce dopadli.
Pro dnešek už to stačí,řekla máma.Musíš se na ty závody vyspat!Sesedla jsem teda z Ginger a vzala ji za uzdu k sedlovně.
Sundala ji modrý sedlový setík a pohladila ji po kaštanově hnědé srsti."Zítra budem na závodech dobří",zašeptala jsem ji jemně do ouška.Nasadila jsem ji stájovou uzdečku a odvedla do boxu.Podala jsem jí jablíčko a ona je rychle snědla z ruky.Stáj voněla senem a Ginger se ve večerním slunci jen leskla.Rozloučila jsem se s ní a utíkala jsem k mámě.Ta se zrovna dívala na západ slunce a její oči se leskly v slzách.

Cesta na vrchol - úvod

1. února 2013 v 11:04 | keník
Je tady slibováný příběh o koních :

Ahoj, jmenuji se Molly je mi 15 let a tohle je můj příběh.Vždycky jsem chtěla být profesionální jezdkyní na parkur a strašně moc chi se sou milovanou klisničkou haflingy Ginger,udělat zkoušky na slavnou školu a splnit si tak svůj sen.Moje máma byla také slavná parkurová jezdkyně,ale měla autonehodu a od té doby jezdí jenom na vozíčku=(
My s Ginger máme opravdu dobrý vztah.Máma mi ji koúpila,když mi bylo pět a od té doby ji vyloženě miluji!Nedokázala bych si představit život bez ní.Musím se ještě opravit,tohle je náš příběh.....
 
 

Reklama