Ti,kteří tu na mém blogu jsou nový mohou se ptát proč nepíšu žádný deníček u koní.
Důvod je jednoznačný,já nechodím na koně a nikdy v životě chodit nebudu:(
Bohužel,už je to tak.Vášnivá milovnice koní ma na ně alergii.Občas sem tam blískne naděje a já se občas nadopovaná léky projedu.Na koně bych klidně chodit mohla,ale ne pravidelně.Dala bych še za to,abych se mohla alespoň na jednu hodinu setkat s koněm!Ne tak,jak to vždycky bylo:v ruchu dětského dne nebo podobné akce,ale v prostředí stáje.
Poslední dobou si to začínám zejména uvědomovat,na koně totiž má kámoška vzala i mámošku,kerá ani koně nemusí a vezme kámošku,která na ně chodí každé úterý.Já si to s ní také domlouvala,že mě vezme projet ale nějak z toho sešlo.Mno,ale já už jsem na to zvyklá,takže mě to ani nepřekvapio.Už je mi prostě jasný,že s někým se nedomluvíš a s někým jo.Nesmíš prostě do lídí vkládat moc důvěry,nebo se ti to vrátí.Nojo no,aleuž se ani nedivím,že mě nemé ráda žádká kámoška,když jsem tak blbá.
Možná tady ze sebe dělám "chudáčka"ale to já nejsem,já jenom chci zdělit informaci,ža vaše jezdecké deníkčy si asi číst nebudu.Protože je mi líto,že jsem nic tak pěkného nezažila:DUpřímě vám závidím:DD
ale já už jsem si zvykla,že m každej nadává tak prosím....
Já při jedné krásné chvilce a dvou minutách v sedle:)