close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

A-Z challenge H

7. listopadu 2012 v 18:02 | keník |  A-Z challenge
Ano,přeskočila jsem G,ale to proto že mě na to nic nenapadalo.

H jako hřiště

Možná vám to připadá opravdu divné,ale i naše hřiště se mi svým způsobem zapsalo a zjískalo si značnou část mého srdce.Teď vám řeknu proč:
Když jsem ještě chodila do páté třídy asi na začátku školního roku,před školní bránou začala každé ráno sedávat malá černá kočička(i když zřejmě kocour)Já a snad celá naše třída si ji okamžitě oblíbili a ráno už tam čekala snad vždycky.Potom začala chodit i odpoledne a kluci,kteří ji měli asi nejraději(kupodivu)ji začali dávat i zbytky svačiny.Díky kočičce jsem se s kluky začala kamárádit a spolu s kočičkou,které dali kluci přezdívku Ája a sběratelkou Bebe(chodí se mnou do školy)jsme začaly chodit na hřiště.Ovšem tento zkutečný příběh nemá tak idealistický konec.Jednou,když jsem si s Bebe domluvila,že spolu půjdeme ven jsme potkali Ájušku na autobusové zastávce chvíli jsme si s ní hráli a pak jsme chtěli jít k Bebe domů.Problém byl,že kočička chtěala s námi jenže cestě stála silnice.Tak jsem přešli silnici a šli jsme k Bebe domů.Když jsem druhý den přišla do školy Ája nečekala na svém obviklém místě,nikde jsem ji neviděla a tek jsem valila do školy zeptat se kluků jestli neví co se stalo.Kluci to nevěděli,ptala jsem se Bebe a ta mi řekla,že její teta předešlého dne našla její mrtvolku na silnici.Byla jsem strašně smutná a oznámila to klukům,ti tomu nevěřily a tak nám po škole ukázala Bebe její mrtvolku v popelnici.Tepre pak jsem poznala,že kluci mají také city.Ten den byl pro mě strašně smutný,vzpomíala jsem na krásné chvíle co jsme spolu na hřišti prožili.Další den ve škole jsem se dozvěděla,že na hřišti jí budem dělat pohřeb.Našli jsme jí krásné místečko blízko hřiště,na poly u opuštěného stromu co tam blízko byl.Zasadily jsme jí tam nějaké kytičky a zhotovili provizorní kříž.Od té doby tam za ní každý den chodíme a spolu vzpomínáme i prožíváme krásné chvíle,tolik zážitků co jsme prožili i po Ájuščině smrti,chybí mi,protože nebít této kočičky,nevěděla bych,že s kluky v naší třídě se dá bavit.Nebít jí,nezjískala bych tak dobré kamarády se kterýma byla vždycky sranda..
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lorian Lorian | Web | 7. listopadu 2012 v 20:23 | Reagovat

Musela to být úžasná kočka :)

2 keník ranch Bílý potok keník ranch Bílý potok | Web | 7. listopadu 2012 v 20:38 | Reagovat

To byla.

3 Bebe Bebe | 8. listopadu 2012 v 14:36 | Reagovat

Asi tak. Asi měsíc jsem si dávala vinu za její smrt:(

4 Andy Andy | E-mail | Web | 12. prosince 2012 v 19:06 | Reagovat

Tak to je veľmi smutné.Ale myslím že tá mačička prežila aspoň časť života šťastne! Mala vás a ako píšeš, každý deň mala plné bruško.;-) U nás takto podobne dopadli dve naše mačky.Obe nikdy nešli na cestu a áut sa báli.Mala som jedinú smolu že prekážali nášmu hlúpemu susedovi, ktorý ich preniesol na druhú stranu cesty a keď sa chceli vrátiť, tak skočili pod auto. :(
Ája sa určite teraz má dobre, šantí aj s našimi mačičkami ;)

5 keník ranch BP keník ranch BP | Web | 12. prosince 2012 v 20:26 | Reagovat

[4]: snad ano....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama